Letos v červnu se stala nenápadná věc s velkým dosahem: poprvé v historii dostaly známku z přístupnosti weby všech 6 258 českých obcí. Žádné dotazníky, žádné ohlašování předem. Automatizovaný audit projektu WP Gov.cz prošel jeden web po druhém a výsledky zveřejnil.
Jinými slovy: vysvědčení vaší obce už visí na internetu a může si ho najít každý. Občan, novinář i opozice před zastupitelstvem.
Co audit zjistil
Dobrá zpráva: české obce dopadly slušně. Průměrné skóre činí 90,5 bodu ze sta a více než čtyři pětiny obcí (84,6 %) se vešly do nejvyššího pásma 85 až 100 bodů. Horší zpráva: 174 obcí skončilo pod hranicí 70 bodů a 28 z nich v kritickém pásmu pod 50, kde už web lidem se zdravotním postižením v přístupu k informacím velmi pravděpodobně brání.
Připomeňme, že přístupnost webu není u obcí dobrovolná disciplína, ale povinnost ze zákona č. 99/2019 Sb., a to už od září 2020. A ještě jedna věc z auditu stojí za pozornost: automatický test zachytí jen 30 až 40 % problémů. Spousta chyb totiž nevzniká v kódu, ale při každodenní práci s obsahem. Obrázek bez popisku, který čtečka obrazovky přeskočí, pozvánka vyvěšená jako fotka plakátu, naskenované PDF bez textové vrstvy na úřední desce. Známka je proto orientační a skutečný stav se ukazuje každý den znovu. Přístupnost není stav, je to provoz.
Jak v tom testu obstály weby na QARO
Tady přichází část, kterou si dovolíme napsat sebevědomě. Naše QARO, moderní web pro obce, stavíme přesně na téhle logice: přístupnost není příplatková služba, ale vlastnost základu. QARO splňuje požadavky zákona č. 99/2019 Sb. a jednoduchá administrace, navržená spolu se starosty, vede úředníka k pořádku v obsahu, aby web známku neztrácel ani v denním provozu.
A protože řeči jsou levné, změřili jsme weby našich obcí stejným nástrojem, jakým vznikl zmíněný audit. Výsledky z října 2026: Libochovany 93 bodů, Hodslavice 93 bodů, Noviny pod Ralskem 89 bodů. Všechny tři v nejvyšším pásmu hodnocení, dva nad celostátním průměrem. Ověřit si to může kdokoli, nástroj je veřejný (skóre mezi měřeními přirozeně kolísá o bod či dva).
Práce pro nás navíc nekončí předáním webu. V DigiDay se o weby svých obcí staráme dál: podpora, která zvedá telefon, videonávody pro úředníky a tým hlídající soulad s legislativou i po letech. Obec u nás nekupuje projekt, získává partnera. Stejně jako více než 1 270 obcí, měst, škol a firem v Česku a na Slovensku.
Změřte si svou obec, trvá to dvě minuty
Otevřete pagespeed.web.dev, zadejte adresu webu své obce a podívejte se na dlaždici Přístupnost. Pokud uvidíte 85 a výš, gratulujeme, teď už jen neztratit tempo. Pokud nižší číslo, nic se neděje, ale je čas to řešit a nemusíte na to být sami. Podíváme se na váš web, řekneme vám na rovinu, kde ztrácí body, a ukážeme, jak by vypadal na QARO. Nezávazně a bez technické hantýrky.
Otázka totiž nezní, jestli si vaši známku někdo najde. Otázka zní, jestli ji budete znát dřív než vaši občané.
Zdroje: WP Gov.cz: Přístupnost webů českých obcí v roce 2026 · ISVS.CZ: Přístupnost webů českých obcí · Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací · Skóre webů na QARO: měření PageSpeed Insights (Lighthouse, mobil), říjen 2026
Náves, ráno, někdy kolem roku 1900. Ozve se buben, hospodyně nechají práce, chlapi vyjdou před vrata. Obecní bubeník spustí: „Na vědomost se dává…“ Za pět minut ví celá ves, kdy se platí daň a kdo prodává jalovici.
Byla to svým způsobem dokonalá push notifikace. Doručitelnost sto procent, nikdo ji nemohl vypnout. A od té doby řeší každá obec pořád stejnou úlohu: jak říct lidem, co potřebují vědět, dřív, než bude pozdě. Změnily se jen nástroje. A stojí za to si ten příběh projít, protože končí u obrazovky na vaší návsi.
Bubeník, ponocný a tabule u radnice
Živé médium obce, tak by se dal bubeník popsat dnešním slovníkem. Obcházel ves, bubnoval na rozích a hlásil, co pan starosta uložil. V menších obcích tuhle službu zastal ponocný nebo obecní strážník, který uměl číst, což tehdy nebyla samozřejmost. Vedle mluveného slova ale odjakživa viselo i to psané. Vyhlášky se přibíjely na dřevěnou tabuli u radnice nebo na vrata kostela, protože úřední rozhodnutí platilo teprve tehdy, když bylo veřejně vyhlášeno. Tenhle princip je starší než samotné slovo „úřední deska“ a drží dodnes: co není zveřejněno, jako by nebylo.
Vážení spoluobčané: éra rozhlasu
Po válce přišla do vsí elektřina a s ní ampliony na sloupech. Polední hlášení obecního rozhlasu se stalo rituálem: znělka, „vážení spoluobčané“, výkup jablek, očkování psů, v neděli fotbal. Rozhlas byl bubeníkův nástupce se stejnou logikou, jen s větším dosahem a bez ochraptění. A přiznejme si, mnohde žije dodnes a lidé ho mají rádi, i když mu přes dvůr není pořádně rozumět. Je to zvuk domova.
Papírová větev se mezitím vyvinula do podoby, kterou známe všichni: prosklená vývěska se zámečkem. Připínáčky, vyhlášky vyšisované sluncem, a když se dokument nevešel, přeložil se napůl. Fungovala poctivě, ale měla dva věčné nedostatky. Kdo nešel kolem, nic se nedozvěděl. A aktualizovat ji znamenalo dojít tam s klíčkem, za deště i o víkendu.
Deska se stěhuje na internet
Zlom přišel s novým správním řádem: od roku 2006 musí být obsah úřední desky zveřejněný i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na internetu. Deska se poprvé rozdvojila. Jedna visela u úřadu, druhá žila na webu, a úřady od té doby vedou obě. Dnešní podoba je logickým dalším krokem: dotyková obrazovka na budově úřadu nebo na návsi. Nezmokne, nevyšisuje, čte se i v noci a nový dokument na ni úředník pošle od svého stolu, žádný klíček, žádný déšť. Občan si na ní zalistuje jako v telefonu, zvětší si písmo a stejný obsah najde i doma na webu obce.
A kruh se uzavírá: displej na návsi je vlastně bubeníkův pravnuk. Dělá tutéž práci, doručuje obci zprávy jejím lidem. Jen nespí, neochraptí a slyší ho i ten, kdo zrovna nebyl doma. Jedna věc se přitom nezměnila ani o píď: povinnost obce informovat. Za sto dvacet let se nástroj vyměnil čtyřikrát, úloha ani jednou. A od 1. 2. 2027 bude elektronická podoba úřední desky standardem, který obcím ukládá zákon. Bubeníka už dnes nenajmete. Jeho pravnuka ano.
Zdroje: zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 26 (zveřejňování způsobem umožňujícím dálkový přístup, účinnost od 1. 1. 2006)
Představte si běžné pondělí na úřadě. Referentka potřebuje rychle sepsat odpověď na stížnost, tak zkopíruje celý dopis občana do veřejného AI chatbotu. Jméno, adresa, popis sporu se sousedem. Za tři vteřiny má krásný koncept odpovědi. A úřad má problém, o kterém zatím neví.
Přesně před tímhle scénářem nedávno varoval časopis Veřejná správa i odborný web ISVS.CZ: o úspěchu umělé inteligence ve veřejné správě rozhodne ochrana osobních údajů. Jenže z toho neplyne, že AI na úřad nepatří. Plyne z toho jen to, že záleží, kterou stranou ji vezmete do ruky.
Proč se úřady AI bojí (a proč právem)
Jakmile úředník vloží osobní údaje do běžně dostupné cloudové AI služby, úřad ztrácí kontrolu nad tím, co se s daty dál děje. A odpovědnost přitom nenese výrobce chatbotu, ale vždy úřad jako správce osobních údajů. Tak to říká GDPR a připomíná to i zdrojový článek.
Proto úřady, které to myslí vážně, řeší před nasazením AI interní pravidla: jaké údaje se smí kam zadávat, které služby jsou schválené a jak výstupy kontroluje člověk. To je správně a žádná technologie to neobejde. Jenže tenhle oprávněný respekt má vedlejší účinek. Spousta obcí kvůli němu odkládá AI úplně, včetně využití, kde žádné riziko nehrozí. A to je škoda, protože občané se mezitím ptát nepřestali.
Kde je hranice mezi rizikem a bezpečným nasazením
Celá hranice se dá shrnout do jedné otázky: s jakými daty AI pracuje?
Rizikový scénář je ten z úvodu. AI dostává osobní údaje občanů, které nemá dostat. Bezpečný scénář je přesně opačný: AI pracuje výhradně s informacemi, které obec sama zveřejňuje. Úřední hodiny, poplatky, vyhlášky, aktuality, obsah úřední desky. Tedy data, která jsou ze zákona veřejná a žádné osobní údaje k práci nepotřebují.
V bezpečném scénáři se občan zeptá „kdy si můžu vyřídit novou známku na popelnici“ nebo „jak zaplatím poplatek za psa“ a odpověď vznikne z webu obce. Nikdo nikam nevkládá cizí rodná čísla ani sousedské spory. Celá kategorie rizik s osobními údaji vůbec nevznikne, protože v systému nejsou. Tohle rozlišení doporučujeme každému starostovi jako první filtr při jakékoliv nabídce AI: zeptejte se dodavatele, odkud jeho systém bere data a co se děje s dotazy občanů. Kdo neumí odpovědět jednou větou, není připravený na úřad.
Jak vypadá AI pro občany v praxi
Přesně na tomhle principu jsme postavili QARO AI, chatbota pro občany, který je součástí moderního webu pro obce QARO. Odpovídá na dotazy občanů 24 hodin denně a čerpá z veřejných informací obce.
V praxi už QARO AI běží například v Libochovanech, Hodslavicích nebo Divišově. Občan dostane odpověď hned, i v neděli večer, a úřad ráno nenajde deset stejných telefonátů. Referentka z úvodu může dál používat hlavu a úřad má jistotu, že AI komunikuje jen to, co je veřejné.
Stát mezitím připravuje metodiky a desatera pro odpovědné využívání AI ve veřejné správě. Číst je určitě má smysl. Ale čekat na ně nemusíte: bezpečná cesta, jak dát občanům AI k dispozici, existuje už teď. Stačí si pohlídat tu jednu věc, na které to celé stojí. Data.
Chcete vidět, jak by QARO AI odpovídala na dotazy vašich občanů?
Zdroje: ISVS.CZ: Chatovací AI ve veřejné správě · Desatero a Průvodce pro etické a odpovědné využívání AI ve veřejné správě
Každý rok v únoru se v tisících českých organizací opakuje stejný rituál. Účetní vyplní formulář pro úřad práce, vedení podepíše příkaz k úhradě a na účet státu odejde částka, za kterou organizace nedostane vůbec nic. Žádný produkt, žádnou službu, žádnou protihodnotu. Jen splněnou povinnost.
Přitom existuje legální a státem přímo podporovaná cesta, jak stejnou povinnost splnit nákupem věcí, které vaše organizace reálně potřebuje. Říká se jí náhradní plnění. A pokud máte více než 25 zaměstnanců, týká se vás, ať jste obec, škola nebo soukromá firma.
Co je náhradní plnění a proč se vás týká
Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) ukládá každému zaměstnavateli s více než 25 zaměstnanci povinnost, aby osoby se zdravotním postižením tvořily alespoň 4 % přepočteného počtu jeho zaměstnanců. Zní to jednoduše, ale v praxi to pro řadu organizací jednoduché není. Ne každá pozice je pro člověka se zdravotním omezením vhodná a ne v každém regionu se daří vhodné kandidáty najít.
Zákon proto nabízí tři cesty, jak povinnost splnit:
- Přímo zaměstnat osoby se zdravotním postižením.
- Odebrat výrobky nebo služby od zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením. To je náhradní plnění podle § 81.
- Odvést peníze do státního rozpočtu. Tedy zaplatit a nedostat nic.
Třetí varianta je čistý náklad. Druhá varianta je nákup, který byste možná udělali tak jako tak. A přesně v tom je celá pointa. A následně se váš digital signage zapíše do paměti občanů a klientů.
Kolik to dělá v korunách
Odvod státu vás stojí zhruba 168 600 Kč ročně za každého chybějícího zaměstnance. Za nic. Náhradní plnění funguje obráceně: odběr za 337 197 Kč bez DPH se počítá jako jeden zaměstnanec a vy za ty peníze máte třeba novou úřední desku, informační panel do vestibulu nebo LED obrazovku na budovu. Peníze zůstávají v rozpočtu jako investice, ne jako pokuta. (Částky vycházejí z aktuálně vyhlášené průměrné mzdy 48 171 Kč. Definitivní čísla pro rok 2026 stát vyhlásí v prosinci a budou ještě vyšší.)
A bonus, který v tabulkách nenajdete: každá koruna v náhradním plnění drží reálná pracovní místa lidí se zdravotním postižením. Odvod tohle neumí.
Jak to funguje u nás
DigiDay je poskytovatelem náhradního plnění. Jsme sociální podnik s vlastní výrobou v Ostravě a v režimu § 81 si pořídíte celý náš katalog: elektronické úřední desky, digitální panely, LED obrazovky i weby QARO a EDUCO. Stejné produkty, stejné ceny, stejná záruka i servis jako při běžném nákupu. Jediný rozdíl je fakturace, kterou zaevidujeme do systému MPSV za vás.
Jen jedno pozor: neodkládejte to na prosinec. Poskytovatelé mají zákonem omezený roční objem a koncem roku bývá kapacita pryč. Kdo řeší náhradní plnění v létě, vybírá v klidu.
Pro koho to je
Pro každou organizaci s více než 25 zaměstnanci. Obce navíc jedním nákupem splní dvě povinnosti najednou: § 81 i elektronickou úřední desku, kterou jim ukládá zákon s termínem 1. 2. 2027. Školy povinný podíl často nenaplní kvůli specifikům pedagogických pozic. A firmy promění povinný odvod v marketingovou investici.
Kolik konkrétně můžete letos vyčerpat vy? Spočítáme vám to zdarma.
Zdroje: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 81 · průměrná mzda za 1.–3. čtvrtletí 2025 dle ČSÚ, vyhlášená sdělením MPSV · Evidence náhradního plnění na portálu MPSV
Na podatelnu úřadu přistane veřejná vyhláška se lhůtou doručení 15 dní. Tajemnice odjela v sobotu do Chorvatska, starosta je na chalupě v Krkonoších, místostarostka má nemocné dítě.
Vyhláška musí dnes na úřední desku. Fyzicky i elektronicky. Kdo to udělá?
Tahle scéna se během letních dovolených odehrává v tisících obcích po celé republice. Většinou to nakonec někdo nějak zvládne. Jenže problém obvykle nedělá samotná deska, ale procesy okolo ní. Vyvěsí to asistentka, která k tomu nemá oprávnění. Datum se napíše špatně. Dokument skončí jen na fyzické desce a elektronická verze chybí. Nebo na něj po 14 dnech nikdo nepřijde a nesejmutý dokument visí dál.
Důsledky? V lepším případě obec pokárá kraj. V horším je smlouva neplatná, řízení se opakuje, někdo se odvolá. Nejvyšší soud v rozsudku 30 Cdo 2373/2012 potvrdil, že nezveřejnění záměru obce nakládat s nemovitým majetkem činí pozdější smlouvu absolutně neplatnou. Žádná drobnost.
Zákon prostě nezná léto. Úřední deska musí být přístupná 24/7, fyzická i elektronická, podle § 26 správního řádu. A patnáctidenní lhůta podle § 25 SŘ začíná běžet dnem vyvěšení, ne dnem, kdy se tajemnice vrátí z hor.
Dobrá zpráva: pět jednoduchých kroků, které uděláte před obdobím dovolených.
Vyjmenujte, co je „kritické do 24 hodin“
Spousta dokumentů snese týden zpoždění. Veřejné vyhlášky, opatření obecné povahy, dražební vyhlášky a oznámení záměrů s majetkem ne. Udělejte si na úřadě seznam typů dokumentů, které musí na desku tentýž den, kdy dorazí. A pověste ho na nástěnku v podatelně.
Mějte zástup s plnými právy, ne jen heslem
Pokud má vyvěsit jen tajemnice a ostatní mají „přístup“ jen tak, že vědí, kde má v šuplíku heslo, máte problém. Při dovolené musí mít minimálně dva další zaměstnanci skutečnou roli s oprávněním publikovat. Rolí, ne kombinací přihlašovacích údajů.
Naplánujte všechno, co naplánovat jde
Projděte si kalendář na červen, červenec a srpen a sepište, co všechno víte dopředu. Vyhlášky se sezónou, oznámení o jednání zastupitelstva v září, plánované záměry. Naplánujte je v systému s konkrétním datem zveřejnění i sejmutí. Když máte plánovač, vytěžte ho. Co je naplánováno, vyvěsí se samo. Co je naplánováno, sejme se samo.
Mějte hotline na dodavatele EÚD
Co se stane, když panel zhasne v pátek večer? Pokud váš dodavatel reaguje „v pondělí ráno“, už jste o tři dny od splnění zákona. U DigiDay držíme nad zařízením dohled 24/7, takže výpadek vidíme dřív než obec. Když má váš stávající dodavatel jiný režim, vyjasněte si to teď, ne až přijde vyhláška.
Týdenní kontrola „co visí a co padlo“
Jednou týdně se někdo musí podívat: visí, co má viset? Sejmulo se, co se mělo sejmout? Je datum sejmutí v evidenci? Pět minut práce, které ušetří tři měsíce dohadování s krajským úřadem nebo neplatnou smlouvu se sousedem.
A pravda, kterou výrobci EÚD neradi slyší
Outsourcing technologie nezbavuje obec odpovědnosti. Ani když vyvěsí náš systém. Ani když publikuje váš správce webu. Když dokument nevisí, nevisí. A obec odpovídá. Proto v DigiDay nesázíme jen na techniku, ale i na procesy okolo ní. Bez toho ani nejlepší deska nepomůže.
A tyhle praktické věci si naši obchodní zástupci nenechávají pro sebe. Když přijedou ke starostovi, nemluví jen o panelu a softwaru. Technika je půlka řešení. Druhá půlka jsou lidé a postupy okolo ní.
Chcete to projít s námi? Ozvěte se našemu obchodnímu oddělení.
V Moravskoslezském kraji byste firmy, které zaměstnávání osob se zdravotním postižením berou opravdu vážně, spočítali skoro na prstech jedné ruky. DigiDay je mezi nimi třetí největší. Není to číslo schované kdesi v patičce výroční zprávy. Je to jeden ze základů, na kterých stavíme. Aktuálně u nás pracuje více než 60 kolegů se zdravotním omezením, a každý z nich odvádí skutečnou práci.
Za každým tím číslem je konkrétní člověk
Třeba Václav. Tři roky hledal práci a u většiny firem skončil jeho životopis v koši dřív, než ho někdo dočetl — kvůli jednomu řádku o invaliditě. Schopnosti nikoho nezajímaly. Dnes sedí v našem vývojářském týmu a jeho kód běží na desítkách úředních desek po celém kraji. Kdyby vám to neřekl, nepoznáte to.
Práce má u nás mnoho podob
U nás si práci najde člověk napříč celým spektrem a každá z těch prací má stejnou cenu.V naší šicí dílně vznikají z vyřazených materiálů originální kabelky a doplňky. Je to ruční řemeslo, které navíc dává smysl i planetě. Vedle toho máme kolegy na skladě, v administrativě, na technice v terénu, a taky ve vývoji a grafice apod.
Jsme uznaným zaměstnavatelem na chráněném trhu práce a členem Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR, která hájí zájmy těchto zaměstnavatelů až na úrovni ministerstva a Rady vlády.
Stejný princip i mimo kancelář
Proto jsme taky hrdým partnerem českého parahokeje. Sportu, který je celý o překonávání překážek, na kterých by jiní dávno rezignovali. Je to přesně ta energie, kterou potkáváme i u nás v týmu. Víc jsme o tom psali zde.
A teď to, co se týká přímo vás
Každá obec i firma nad 25 zaměstnanců má ze zákona povinný podíl 4 % osob se zdravotním postižením. Většina ho řeší odvodem do státního rozpočtu. Jde to ale i jinak. Když si u nás pořídíte elektronickou úřední desku, web, digitální panel, nebo cokoliv jiného započítáte si ten nákup jako náhradní plnění podle zákona č. 435/2004 Sb. Kolik to u vás reálně dělá, si můžete spočítat v naší kalkulačce náhradního plnění.
Naši kolegové si svoje místo museli vybojovat! A to z nich dělá ty nejhouževnatější lidi v týmu. A ruku na srdce: kolik zaměstnavatelů může říct, že má na výplatní pásce samé opravdové bojovníky?
Víte, co nás po letech v oboru překvapuje nejvíc?
Ne to, že obce váhají. To je normální — každý výdaj z obecního rozpočtu musí mít smysl a někdo za něj ručí. Překvapuje nás něco jiného: že úplně každá obec, se kterou mluvíme, má prakticky stejné obavy. Stejné otázky. Stejné argumenty proč počkat.
Rozhodli jsme se je proto jednou provždy projít. Bez obchodního žargonu, bez PowerPointu.
Rozpočet není problém, který si myslíte, že je
„Nemáme na to peníze“ — tuhle větu slyšíme nejčastěji. A málokdy je to tak jednoduché, jak to zní.
Většina obcí, které dnes naši elektronickou úřední desku provozují, ji nepořídila z jednorázového investičního výdaje. Využily pronájem se splátkami — bez navýšení. Jiné sáhly po dotacích nebo náhradním plnění. Měsíční splátka přitom často vychází na méně, než kolik obec ročně utratí za papír a inkoust.
Jinými slovy — možná to jde. Stačí se zeptat.
Web nestačí. A tady je proč
„Máme webovou úřední desku“ — to je argument, který dává smysl. Webová deska je fajn věc. Jenže řeší jiný problém než fyzický panel.
Web najde ten, kdo hledá. Panel vidí každý — kdo jde kolem úřadu, kdo čeká na autobus, kdo přišel zaplatit poplatek za psa. Bez internetu, bez přihlašování, bez toho, aby vůbec věděl, že něco hledat má. Přes 1 270 “našich” obcí v ČR a SR dnes provozuje obojí zároveň. Jsou to totiž dvě různé věci pro dva různé lidi — a jeden druhého nenahradí.
Televize v obývacím pokoji vás také neruinuje
Spotřeba elektřiny — to je otázka, která přijde skoro vždy, většinou jako poslední záchranný argument. Průměrná spotřeba elektronické úřední desky se pohybuje kolem 70 W. Přibližně tolik co televize v obývacím pokoji.
Zajímavější je jiný výpočet: kolik hodin ročně stráví váš zaměstnanec tiskem, chozením ven a vyvěšováním? Při třech vyvěšeních týdně a průměrné mzdě úředníka se dostanete přes 50 hodin ročně. Peníze, které dnes tiše odtékají do systému starého jako fax.
Zastupitelstvo? Přijedeme za vámi
Tohle je obava, které rozumíme nejvíc. Zastupitelé jsou opatrní a to je dobře. Jenže kvalita rozhodnutí závisí na kvalitě informací.
Proto nabízíme něco, co málokterý dodavatel dělá: přijedeme na zastupitelstvo osobně. Předvedeme zařízení naživo, odpovíme na dotazy, ukážeme reference z obcí podobné velikosti. Zbytek je na vás — my jen zajistíme, že se rozhodujete s čistou hlavou.
„Ozveme se.“ Jasně. Ale co kdyby ne?
Víme, co tato věta většinou znamená. Neznamená nezájem… znamená plný stůl, spoustu priorit a dobrou vůli vrátit se k tomu někdy jindy. Jenže jindy má zvláštní vlastnost: nikdy nepřijde samo.
Za rok budete stát venku se stejnou lepicí páskou a říkat si, proč jste to neudělali dřív. Nebo se nám ozvěte ještě dnes a za týden budete mít jasno.
Všechny tři jsme si kdysi pořídili, protože tehdy dávaly smysl.
A všechny tři jsme si nechali — i když smysl dávat přestaly.
Kdo z vás byl tento týden venku lepit papíry? Počasí nepočítám.
Někdo z vaší obce dnes ráno vytiskl dokument, vzal lepicí pásku a šel ven. Možná jste to byli právě vy. Možná vaše kolegyně z podatelny. Možná jste to odložili na odpoledne a doufáte, že nepřijde kontrola dřív.
Tohle se děje každý den na tisících obecních úřadů po celé republice. A nikdo se neptá, jestli to tak musí být.
Pojďme si to spočítat
Vyvěšení jednoho dokumentu zabere průměrně 10–15 minut. Tisk, cesta ven, připevnění, případně sundání starého oznámení. Pokud vyvěšujete třeba třikrát týdně — a většina obcí ano — je to hodina práce. Za rok přes 50 hodin. Hodiny, které mohl někdo věnovat něčemu, na co nikdy není čas.
Vaši občané mezitím googují
Kdy se bude konat zastupitelstvo? Je územní rozhodnutí ještě platné? Kde najdu výsledky výběrového řízení?
Většina lidí dnes hledá odpovědi online — ne u vitríny před úřadem. A pokud tam informace nejsou, zavolají vám. Nebo si jednoduše myslí, že obec nic nezveřejňuje. Obojí vás stojí čas a důvěru.
Elektronická úřední deska tohle řeší jednoduše: dokument nahrajete vzdáleně za 30 sekund, je okamžitě viditelný na displeji před úřadem i online na webu. Občan si ho najde sám, kdykoli a odkudkoli.
Není to o digitalizaci. Je to o zdravém rozumu
Více než 1 300 obcí a institucí v ČR a SR už vitrínu s dokumenty u nás vyměnilo. Ne proto, že dostaly dotaci. Ne proto, že je k tomu někdo donutil. Prostě proto, že jim přestalo dávat smysl dělat věci postaru.
Váš web, vaše úřední deska, vaše oznámení — to vše může fungovat jako jeden propojený systém. Občan dostane informaci tam, kde ji hledá. Vy ušetříte čas, který teď mizí v chození, tisku a lepení.
Chcete vědět, jak by to vypadalo konkrétně u vás? Ozvěte se nám. Ukážeme vám, co umíme.
Starosta seděl na zastupitelstvu a jeden z členů hodil na stůl myšlenku, která ho nepustila už nějakou dobu:
„Volali mi manželé, co se k nám loni přistěhovali. Prý nemohli na webu najít, kdy je sběr velkoobjemového odpadu. Tak zavolali na úřad. Dovolali se až ve středu v úředních hodinách. Paní Novotná jim to řekla, ale pak ještě pět minut vysvětlovala, co a jak.“
Ta informace na webu byla. Někde. Web byl naposledy aktualizovaný v roce 2019.
Tohle není příběh o špatném webu. Je to příběh o tom, co všechno se děje tiše. Bez toho, aniž by vám to někdo řekl.
Nikdo vám nezavolá a neřekne: „Váš web se na mobilu nenačetl, tak jsem odešel.“
Prostě odejdou. Zavolají sousedovi. Napíší na Facebook skupinu. A přitom si udělají obrázek o tom, jak obec funguje. A ten obrázek si nechají!
A přitom to přichází ze čtyř stran najednou.
Noví obyvatelé hledají informace online ještě před přistěhováním. Škola, lékaři, svoz odpadu, kontakt na úřad. Otevřou web — a uvidí zastaralou stránku, která se na mobilu rozpadne. Jaký dojem si o obci odnesou?
Podnikatelé a investoři dnes prověřují každou lokalitu. Web bez aktuálních informací, bez kontaktů, bez struktury, to není přehlédnutelný detail. To je signál.
Senioři a starousedlíci nebo spíše jejich rodiny. Paradox doby: právě starší občané mají děti a vnoučata, která za ně informace hledají online. Pokud nefunguje, zavolají vám. Opakovaně. S věcmi, které by web vyřešil sám.
A pak je tu Google. Pomalý web, špatná mobilní verze, zastaralá struktura — to algoritmus trestá snížením pozice ve výsledcích. Občan zadá název obce a web se mu zobrazí až po Facebooku, Wikipedii a dvou diskuzních fórech.
Občan nerozlišuje, jestli je pondělí ráno nebo neděle večer. Chce odpověď. Web ji buď dá nebo nedá. Tak prosté to je.
Přesně proto jsme vyvinuli QARO — redakční systém a webové řešení přímo pro obce. Není to šablona stažená z internetu. Je to web, který se ovládá bez IT specialisty, aktualitu přidáte za dvě minuty. Funguje rychle a přehledně na každém PC, telefonu či tabletu. Propojí se s elektronickou úřední deskou — co zveřejníte na desce, automaticky se zobrazí i na webu.
A splňuje legislativní požadavky na přístupnost.
Více než 1270 obcí a institucí v ČR a SR nám svěřilo svou digitální komunikaci. Rádi přidáme i tu vaši.
→ Chci vědět víc o QARO – webovém řešení pro obec
Úřad vaší obce dostává každý týden spousty stejných dotazů. Kdy mají úřední hodiny? Kde najdu formulář k přihlášení k trvalému pobytu? Kdy je příští zastupitelstvo? Odpovědi jsou na webu , ale občané je nenajdou, nebo je hledat nechtějí.
Zavolají. Napíšou e-mail. A obec odpoví znovu.
QARO AI tuhle smyčku přerušuje.
Problém, který zná každý obecní úřad
Obecní úřad není call centrum. Přesto podstatnou část jeho agendy tvoří odpovídání na otázky, které jsou dávno zveřejněné na obecním webu. Problém není v ochotě úředníků — problém je v tom, že běžný web neumí aktivně komunikovat. Čeká, až si občan informaci najde sám.
Dle průzkumu to většina lidí vzdá po prvním neúspěšném kliknutí.
Chtěli jsme tohle změnit. Ne přidat další stránku s FAQ, ne přepsat strukturu menu. Ale dát webu hlas. Někoho, kdo odpoví okamžitě, přesně a bez čekání na pracovní dobu.
Tak vznikl QARO AI.
Jak ve třech krocích chatbot QARO AI funguje
QARO AI je chatbot přímo na webu vaší obce. Nepotřebuje žádnou obsluhu a nespí. Funguje takto:
- Občan napíše dotaz
Přímo v chatu na webu obce, z počítače, mobilu, tabletu. Kdykoli. I ve tři ráno, i o víkendu.
- QARO AI hledá odpověď nejdřív na vašem webu
Chatbot primárně čerpá z obsahu webu vaší obce: aktualit, dokumentů, kontaktů, úředních hodin, informací o akcích. Pokud odpověď na webu nenajde, sahá do internetu. Občan tak dostane relevantní odpověď i na otázky, které web přímo nepokrývá.
- Úřad ušetří čas, občan dostane odpověď hned
Opakující se dotazy vyřídí chatbot samostatně. Na sekretariát se dostane jen to, co skutečně vyžaduje lidský úsudek nebo rozhodnutí.
Co QARO AI umí a co ne
QARO AI dělá jednu věc: odpovídá na dotazy občanů z obsahu webu vaší obce, případně z internetu. Nespekuluje, nevymýšlí. Pokud odpověď nenajde ani v jednom, odkáže na příslušný kontakt. Složité nebo individuální věci patří na sekretariát. Ten se ale zbaví toho, co ho zbytečně zdržuje.
Pro koho je QARO AI určený
Pro obce a města všech velikostí. Všude tam, kde sekretariát řeší opakující se dotazy a web slouží jako hlavní informační kanál.
Jedno upozornění: QARO AI není samostatný produkt, který nasadíte na jakýkoli web. Funguje výhradně na webech postavených na redakčním systému QARO. Pokud ho chcete, pořídíte si zároveň QARO. A to není nevýhoda — čím aktuálnější a úplnější web máte, tím lepší odpovědi chatbot dává.
Pilotní provoz: první obce již jedou
QARO AI aktuálně běží v pilotním provozu ve třech obcích: Libochovany, Hodslavice a Divišov. Všechny tři mají web postavený na QARO a chatbot na něm odpovídá na dotazy jejich občanů. Piloty nám ukazují, jak se chatbot chová v reálném provozu, na jaké otázky nejčastěji odpovídá a kde jsou hranice jeho schopností. Na základě těchto zkušeností QARO AI průběžně vylepšujeme.
Chceme, aby technologie, které dodáváme, lidem skutečně ulehčovaly práci, ne jen vypadaly moderně. Že to myslíme vážně, potvrzuje i fakt, že jsme se stali jedním z partnerů Černá AI Festivalu — největší letošní AI akce.
Jeden krok, pokud QARO máte. Jeden hovor, pokud ještě ne.
Jednoduše. Pokud už web na QARO máte, stačí nám dát vědět a QARO AI aktivujeme. Pokud ještě ne, není nic snadnějšího než se ozvat a objednat si nezávaznou prezentaci.